Deník z cesty na Bali - část 2. okolí Ubudu

Vyrážíme dál od centra. 

Monkey forest si necháváme pro ženy, tak se jedeme mrknout na slony do Elaphant Sarafi Park Lodge Bali. Cestou vidíme slavná políčka Tegalalang a snažíme se osvojit jejich název. Ani na jedno místo se následně nedostaneme, protože rýžová políčka jsou k vidění úplně všude a opice nám stačí vidět na sopce Bhatur, kde se volně pohybují. Ale o tom až příště. 

Ketut nás hrdině přesouvá na místo určení a zajisté se potutelně směje nad tím, kolik míst jsme si naplánovali uvidět za jeden den. :)

Záhy zjišťujeme, že i 3 místa na den jsou moc, protože čas i vzdálenost je zde úplně jiná... Takových 16 km můžete jet autem i 2 hodiny:) 

No nic, učíme se za pochodu. 

Po příjezdu do Elephant Sarafi se děti těší a já jen opatrně našlapuji a doufám, že se nesetkám s žádným nevhodným zacházením se zvířaty. Místo mě však překvapuje svojí krásou. Všude je spousta zeleně a samozřejmě slonů. Nevíme, kam se dřív podívat, protože je všude kolem dechberoucí krása. 

Jdeme pomalu a vychutnáváme si společný čas. Pozorujeme mytí slonů, jsme uchvácení jejich koupáním, kupujeme si pro ně jídlo a krmíme je z ruky a spoustu dalšího. Cítíme se krásně. Sloni se na nás usmívají a my si připadáme jako v ráji. Propojit se s okem slona je úchvatné. Stojíme opravdu blízko. Ne nadarmo se říká: Oko je oknem do duše. Je to tak. A to sloní sebou nese ještě úplně jiné grády. 

V areálu je i expozice s obrazy, které malovali sloni, samozřejmě obchůdek, restaurace a muzeum, ve kterém jsme objevili nejstarší dochované šachy ze sloních klů v podobě Božstev. 

Lidé se tu ke slonům chovají hezky. Nevidíme žádné okovy na nohou, ani nic podobného. Slona provádí po areálu tak, že před ním vezou kopu jídla, a tak hezky a v klidu vůz následuje. 

Je tu klid, vyřezávaná dřevěná houpačka a dokonce i kino. 

Areálem procházíme asi hodinu a půl. Vyhání nás pryč až déšť. Jedeme tedy dál. 

Ketut nám zastavuje v místní restauraci d'Alas warung s úchvatným výhledem do přírody na rýžová políčka. Na místě je i houpačka, různá závěsná hnízda k focení, nekonečný bazén apod. Nic však nedokáže zaujmout víc, než sama příroda. 

A mě jídlo, samozřejmě:) 

Usedáme ke stolu a procházíme si jídelníček, každý si vybírá podle svého gusta. Dýňová polévka je opravdu vynikající. Po jídle procházíme zahradou kolem restaurace a kocháme se tou krásou.

Z ničeho nic vidíme z hloubi zeleně vyletět bílého ptáka. Je to jako sen. Posel míru, lásky a světla, který se vznesl nahoru, zakroužil nad krajinou, aby se opět ztratil v záplavě zelené barvy...

Kolem nás poletují motýli nebývalých velikostí i barev. Listoví zde má nádhernou růžovou barvu, nebo taky sytou, smaragdovou. 

Takto si představuji ráj. 

Hudebníci nám hrají do kroku, když namáčíme nohy v nekonečném bazénu udiveni vším kolem. Vše je tu pro nás. Jsme ve spojení. 

Nic víc, není třeba, i tak nás Ketut bere dál. Na výlet za nejluxusnější kávou do Intan sari Luwak Coffe garden. Dobrou kávou nikdy nepohrdneme.

Cestou prší, ale pláštěnky tentokrát nepotřebujeme. 

U vstupu se nás ujme zkušený průvodce, který nám popisuje jednotlivé rostlinky kolem cestičky, na které procházíme. „To je káva robusta, to je arabica, skořice," ukazuje na jednotlivé rostlinky a povídá jejich příběh. Je to nádherné. Dovede nás na místo, kde se praží káva. Ukazuje nám, jak se získává a zpracovává nejdražší káva světa. 

Děti si mohou nakrmit Mangustu, která je přes den slepá a v noci se krmí kávou. Je tu volně puštěná, leží a odpočívá na sluníčku a nikam se nežene. Pokud jí v noci jen kávová zrna a nezajídá je papáyou nebo banány, vznikne nejdražší promiňte mi ten výraz: „hovno" světa. :D, ze kterého se káva luwak připravuje, protože v těle živočicha káva fermentuje. No, kdo by to byl řekl. 

Průvodce nás bere do kavárny v přírodě, kde pro nás připravuje spoustu druhů kávy, i čaje a kakao. Ochutnáváme jednu kávu po druhé a ujídáme přitom banánové lupínky, které jsou úplně jiné, než ty, co jsou dostupné tady. Vůbec nejsou sladké. Jsou delikátní.

Nakupujeme čaj pro synovce, který pomáhá na rakovinu, taky kávu jako dáreček pro rodinku a kocháme se výhledem do krajiny. Opět vidíme nádhernou scenérii, tentokrát tvořenou rýžovými políčky, ale taky kávovníky apod. Je tu krásně. 

Náš však čeká cesta dál. 

Poslední dnešní výlet, který nám doporučila kamarádka Chris. Putujeme k vodopádu Tukad Cepung Waterfall,

Dojíždíme právě v čas, abychom stihli poslední možný sestup dolů. Jdeme sami. Restaurace jsou ještě otevřeny, ale už nepouští nikoho dovnitř. 

Blízko vodopádů navštěvujeme převlíkací kabinky a převlékáme se do plavek. Ještě pár schodů a cesta se rozděluje. 

Na obou stranách můžeme vidět vodopád. 

Intuitivně se vydáváme doleva. Otevírá se před námi svatyně s obětinkami a kouzelný téměř uzavřený prostor, ze kterého se na nás řine téměř ze všech stran voda z vodopádu. Je to nádherné, je v tom síla. Stojím pod vodopádem a zapomínám na všechna přání. Nic neočekávám, jen jsem. Jsem požehnaná, jsem obdařená, cítím blaženost. 

Děti už běží na druhou stranu a tak se za nimi s mužem vydávám. 

Zde je menší vodopád, nekonečný bazén a nádherná příroda. Kocháme se, syn plave v bazénu, dcera staví kamínky na sebe a my jen v údivu jsme. Požehnaný den. 

Kolem téměř nikdo není, kromě dvou Korejských turistů, kteří fotí profi fotky na své profily. Fascinuje mě, jaké polohy na focení existují:) Baví mě je pozorovat a pár krát jim neomaleně vlezu do záběru. Ne, že bych chtěla, to jen proto, že už musíme nahoru, je čas konce a nás čeká s dětmi přece jen ještě spousta schodů nahoru. Tak jdeme. 

Cesta je požehnaná. 

Ketut nás u auta vítá zářivým úsměvem a diví se, že jsme tam byli sami. 

Děkujeme a vracíme se zpět do resortu. 

Zítra už se přesouváme na sever, kde budeme s láskou vyhlížet ženy, muže i děti z Česka. Čeká nás opravdová tour. 

Taraka

Každá cesta, kterou tady podnikáme nás mnohému učí o nás samých. Podporuje naši kondici, učí nás upouštět od přemrštěných cílů, vede nás cestou jasnosti a ukazuje nám jasný směr. Užíváme si hlubokou vnitřní radost, která se neprojevuje napovrch nijak znatelně, snad jen skrze zářivý lesk v očích. Duše se probouzí, jsme doma.