Deník z cesty na Bali - část 3. příjezd na sever
Juchů.
Konečně je to tady a my se s hlučného Ubudu přesouváme na tichý sever. Cesta je náročná a dlouhá, ale na to jsme si tady už zvykli. Ženy nám průběžně posílájí zprávy z letiště, kde se právě nachází i jak jim to jde, a musím říct, že ač některé cestují sami poprvé, jde jim to skvěle. Cítím, jak z nich postupně opadávají všechny strachy a jak se pomaloučku polehoučku do jejich života vlévá klid. Miluji mou práci. Jsme ve spojení. Zatímco my jsme na Bali a ženy na cestě na námi, doma mám fungující podnikání, které pracuje za mě a to i bez nutnosti dalších asistentek. Je to dar a úleva v jednom. Proto taky moji cestu předávám dál. Cítím, že abychom byli šťastní, je třeba svobodně žít. Jak v pracovním, tak i osobním životě.
Myslím na mé Hvězdičky v týmu Dračic, které právě prochází posledním měsícem plným vděčnosti a jsem za ně neskutečně vděčná. Tolik se za ten rok proměnily. Je to až hmatatelně nádherné.
A do toho si užívám ladění na novou skupinku Hvězd v týmu Luny, které se teprve rozkoukávají a na to, že jsem na cestách a ony doma sami, krásně vpluly do programu, kde zažívají své první hluboké pocity procitnutí. Je to nádherné. Miluju to. A jsem jim oporou i tady na cestách. Děkuji Bohu za ty dary, děkuji za ně. Hvězdná cesta je mou srdcovou záležitostí.
Náš nový řidič, kterého pro nás vyslal český resort Relax Bali je tichý a příliš neumí anglicky, ale poradíme si hravě skrze překladač. Vidí na nás, že nás cesta vyčerpává, a tak nám nabízí zastávku v dalším Luwak Coffee Cantik. Neodmítneme. Znovu si poslechneme celý příběh výroby kávy a kocháme se barvami zeleně, která nás obklopuje. Miluju to tady. Na závěr naší prohlídky si můžeme očichat i slavný Durian:D To je smrad. Ale i tak ho jednou ochutnám. Můžete ho vidět na předposlední fotce dole.
Po odpočinku pokračujeme v cestě a jsem v úžasu.
Z okýnka auta pozorujeme sopku Anung i Bhatur, na kterou se plánujeme nočním pochodem s ženami vydat. Ach, tolik se těším. Srdce mi plesá radostí a se zatajeným dechem pozoruji tu krásu. Necháváme si zastavit na odpočívadle, abychom se pokochali, než budeme pokračovat dál v cestě.
Jsme na místě.
Vítá nás skupinka lidí na recepci, dostávají se nám potřebné informace, ujímá se nás naše čeká podpora Vendy a ukazuje nám, kde co najdeme. Rozebíháme se do všech stran. Fotím ženám ubytování, ať ví, na co se těšit a cesta z letiště jim utíká rychleji. Adam ulehá ve venkovním altánu a odpovídá na pracovní e-maily a děti běhají po pláži a hledají své poklady.
Je tu překrásně.
Černou sopečnou pláž vidíme poprvé. O to více se na ní lesknou nádherné bílé korály, mušle a jiné. Vítr lehce pofukuje a čechrá nám vlasy. Podnebí je vlhké. Sluníčko svítí a v restauraci nám dávají ochutnat místní hadí ovoce, pidi banány nebo třeba ovoce velmi podobné liči. Mňam. V zadní části resortu, v zahradách, které vedou k jógovému altánu se na nás směje Budha. A u restaurace na nás čeká Bohyně Saraswatí, která nás sem všechny svolala. Psala jsem vám o ní hned v prvním dílu tady >>
Kocháme se a moc se těšíme, kdy uvidíme naše ženy i jejich rodiny.
Ten čas je tady.
Ženy přijíždí mezi 21.-22.hod. místního času. Jsou vyčerpané z cesty, ale šťastné. Objímáme se a naše setkání nás dojímá. Představujeme si muže v týmu a děti:) a jdeme na kutě.
Zítra nás čeká první plnohodnotný den tady. Budeme se jenom válet, plavat, jíst, a v odpoledních hodinách taky meditovat a někteří možná se i milovat v hodinách večerních:) Samozřejmě ti, co nejsou sami:)
17.2.2025
Ženy jsou unavené, ale nadšené. Pásmová nemoc se snad u nikoho neprojevila, tak mám z toho radost.
Setkáváme se u snídaně a povídáme si o tom, co nás čeká. Máme společnou skupinu, kde si píšeme veškeré podrobnosti, aby se zprávy ke všem dostali. Resort má wifi, tak jsou všichni spokojeni.
Čeká nás Iniciace a propojení s místem, s Bali.
Jsme vedeny.
Protahujeme svá těla po příletu, aktivujeme lymfu a ženy mi děkují za to, jak jim cviky pomáhají. Některé, které mě ještě neznaly jako fyzioterapeutku, se podivují nad tím, že jsou cviky jiné, ale tak účinné, že jim dělají moc dobře. Jsem ráda. Třeba tady všechny nadchnu pro fyzioterapii a lásku k tělu.

Na cestu jsem ženám vzala mé nové karty INICIACE. Mám vytištěn první balíček na domácí tiskárně, zatímco jdou karty v Anglii do oficiálního tisku. Pomáhá mi v tom Klára Pešková - grafička, která má na starosti hladký průběh.
Zase jsem dojatá. A ženy taky.
Karty sedí jako "prdel na hrnec. :D"
Kdybych to chtěla vymyslet, tak by se to snad ani nemohlo stát. :D Smějeme se, někdo se dojímá, někomu ukápne slza a my dosedáme na Bali, neb víme, že jsme tady správně a že si právě pro tyto informace přicházíme. Je v nich pravda. Těším se, až kartičky pošlu směrem k vám. Prodejka stále není hotová, ale to nevadí. Vím, že ženy, které na karty Iniciace slyší, si je nakoupí i bez toho. To na mé práci taky miluji.
Jsem fascinovaná a dojatá.
Ženy si berou kartičku, kterou si vytáhly na pokoj, aby si ji mohly vyfotit a nechat na památku. Vše dosedá.

Zpráva od Ivanky:
Tvé karty, Tarako, jsou něco víc než karty. Mají nádhernou energii a pro mě bylo vytažení každé karty jasným poselstvím.
Začalo to nádhernou kartou Srdce s číslem 11 - pro mě- otevři konečně své srdce a buď v lásce a souladu se vším🤍❤️, následovala karta po výstupu na sopku Bátur a to- Znovuzrození- procházím branou světla, kde můžu v pravdě otevřít své srdce a poznávat sama sebe 🤩 a další karta byla Plodnost - novému tvoření svého života se otevírám 🥰. Vím, že jsem na správné cestě. Odevzdávám svoji vážnost a přijímám svoji novou cestu jako hru v lehkosti.
Těším se na zázraky a na tvoje nádherné karty. DĚKUJI, DĚKUJI, DĚKUJI ❤️💫🙏😘
Přichází první meditace na propojení s místem. Za mými zády burácí vlny moře, ptáci zpívají a palmy se pohybují ve větru. Miluju ševelení listí.
Nadechuji se a vydechuji stejně jako ženy. Naše první meditace nás vede k plnému otevření všech 5ti smyslů a k dosednutí na místě. Je krátká a přitom velmi silná. (Některé meditace jsem pro vás i zaznamenala, ale vlivem vln a větru je třeba je přepracovat, až budu mít hotovo, uvolním je pro vás. Tuto ale zrovna uloženou nemám. Nevadí. Byla spojená s námi a místy na Bali.)
Cítíme se připraveny na vše. Naše cesta je požehnaná.
Tady, na tomto místě - na Bali, se vše promění.
Cítíme to. Každá z nás získá duchovní dar.
A tak se stane.
Ne nadarmo lidé říkají: Život před Bali a život po Bali... Ale to my zatím ještě nevíme. Tato hláška nás čeká až na samém konci.
Jsme zamilované do sebe i do života.
Sdílíme zážitky z cest a vracíme se za rodinami k večeři, kde sedíme spolu až do noci a posloucháme zvuky gekona, který se zabydlel na střeše restaurace.
Dobrou noc.