Deník z cesty na Bali - část 6. Pura Lempuyan, Tirta Gangga, Taman Ujung cacao, Virgin Beach

A jedeme dál. 

Čeká nás cesta, ne až tolik vzdálená, která má za cíl uvést nás do duchovního světa, propojit nás s chutí posvátného kakaa, otevřít nám bránu do nitra a taky si užít kopec cachtání a srandy na pláži. 

Drkotání na cestách v autobusu už zvládáme. Komu je špatně, sedí vpředu a Ti otrlí na zadních sedadlech. Občas to vypadá, jako bychom jeli po naší polňačce:) Ale ne ne, to jsou tady místní cesty. Jsme za ně vděční, pěšky by tu v tom teplíčku nikdo jít daleko nechtěl. Teda, kromě zelených částí, kde je Božsky.

Naše první zastávka je horský chrámový komplex Pura Lempuyang Luhur

Místní nás malinko vyděsili, že pokud sem nepřijedeme hned na otvíračku, skončíme v několikahodinové řadě začínající číslem 380:D, ale my máme na Bali jasné zadání - ať je naše cesta požehnaná a všude jsme sami nebo tak, abychom si místo mohli pořádně užít v hloubce sebe. 

A tak se zde pro nás vše děje. 

Získáváme číslo 72 a před námi jsou už jen tak 4 lidi, uf. Je to ideální doba na to, abychom se pokochali okolím. 

Lempuyan je údajně nejstarší chrám na Bali. Nachází se na východě a je rozdělen do 7mi samostatných chrámů. Do sedmého, nejvýše položeného chrámu, vede skrze džungli 1700 schodů. Proto bývá tento chrám často označován jako "chrám tisíce schodů." Jinak by se dal dle názvu přeložit jako "chrám Božského světla".

Téměř až k prvnímu chrámu vás dopraví malými mini busy poté, co si obléknete typický sarong, abyste zahalili holé končetiny - ramena, kolena. Dají vám ho i tehdy, pokud je máte zahaleny. Je to posvátný oděv - různě barevný kus látky, který kolem vás Balijské ženy omotají. 

Kolem cesty u hlavního chrámu je mnoho stánků s různými tradičními předměty, ale i vodou, ovocem, atd. Najdete tu také záchody, za které si zaplatíte, nebo dolů pod chrámem další atraktivní místo k focení a to lotos, do kterého si můžete stoupnout a kochat se opravdu úchvatnou krajinou. Tedy, pokud vám počasí přeje. Čím později se zde dostanete, tím méně uvidíte, protože je krajina zahalena mlžným oparem a výhled tak mizí.

Ženy zde nesmí vstoupit s menstruací, na co se Balijci otevřeně ptají hned u vstupu. Neberte to prosím tak, že je zde menstruace brána jako něco nečistého. Je to proto, že když žena menstruuje, její energie odtéká přirozeně směrem dolů, do Země - odevzdáváme to, co je třeba odevzdat, naše tělo se očišťuje, abychom získaly sílu a energii na další měsíc. Zatímco energie v chrámech nás pozvedá. Pokud tedy menstruující žena vstoupí na posvátná místa, vše, co by mělo odejít se navrací do jejího těla - energetického systému a může si tedy více uškodit, než pomoct. Takže si to jednoduše zvažte, co si chcete vnést do svého života.

První chrám, ve kterém s lístečkem a číslem, čekáte na focení v Bráně nebes, je největší a nejimpozantnější. Od něj poté můžete pokračovat po asfaltové cestě k prvním schodům, které vás povedou skrze džungli až k šestému chrámu, kde pravidelně probíhají modlitby. 

Pokud půjdete pěšky džunglí, bude vám cesta trvat zhruba 2 hodiny - samozřejmě záleží na vaší osobní zdatnosti. Nahoře na vás budou čekat všudypřítomné opice. Nedívejte se jim do očí, protože to berou jako výraz agrese. Občas na vás některá skočí a rády kradou svačinu:) 

Traduje se, že si během cesty na vrchol nemáte stěžovat, protože jinak do cíle nikdy nedojdete. 

Což je ostatně stejné jako v životě. 

Stěžování nás:

• brzdí, 
  
• vyčerpává a vysává na naší cestě životem,
  
• nepřináší nám ani druhým, nic dobrého, 
  
• ani nemění nic na dané situaci. 
  

Pokud si stěžujeme a jsme nespokojení, ukazujeme Vesmíru, že nejsme připraveni vystoupat na vrchol a plnit si své sny, nebo jdeme špatným směrem. Frustrujeme tím druhé, ale především sami sebe.

Pokud jsou tedy opakující se situace ve vašem životě, kde máte tendenci si neustále stěžovat, obracíte svou pozornost ven a utíkáte sami před sebou. Odevzdáváte svou sílu. 

Vezměte si svou sílu zpět a podívejte se raději dovnitř. Stěžování ničemu nepomůže. 

• Co můžete ve svém životě změnit? 
• Co můžete udělat jinak, aby pro vás byla cesta životem radostí? 
• Jak se můžete znovu zaměřit na sebe? 
• Jak si můžete užít každodenní putování životem, aby jste jen nečekali na cíl, ale užili si cestu samu?
• Poodstupte si, odosobněte se a cesta se vám ukáže.

Co nás na Lempuyanu fascinovalo, bylo místo v chrámoví, které nás v jeden okamžik všechny zavolalo svou silou, včetně dětí, a my se tak nečekaně ocitly v řadě vedle sebe napojeny na přírodu kolem. Nikdo ani nedutal. Jen pozorné oko Adama nám tuto nádhernou chvíli zachytilo navždy na památku. Byla to síla. Hory s námi komunikovaly, krajina k nám promlouvala, naplnil nás hluboký klid a do našich těl se vlila nová síla. 

Jinak bylo okolí energeticky prázdné, jakoby vykradené davy turistů, kteří se zde chodí jen vyfotit a zapomínají na duchovní sílu tohoto místa. 

Pokochali jsme se a pokračovali dál. 

Čekala nás ještě větší síla vodního paláce Tirta Gangga, kterou nikdo z nás nečekal. 

Cestou k vodnímu paláci vede ulička plná stánků. Od parkoviště se za námi táhli prodejci s brýlemi, kteří nám pořád nabízeli brýle Prada:D a byli vážně otravní. Po vstupu do areálů se zpočátku klid nekonal. Místo bylo přeplněné, lidi chodili skrze ostrůvky ve vodě a krmili už tak překrmené ryby, které vypadaly, že každou chvíli prasknou..., a tak jsme se snažili toto místo spíše přeletět. Naštěstí v zadní části zahrad téměř nikdo nebyl. Asi lidem většinu času zabralo focení ve vodní části.:) 

Areál královské zahrady je tvořený vodními jezírky, lávkami, nádhernými sochami, fontánami a bujnou zelení. V okolí - více na sever - můžete vidět rýžová políčka, kterými můžete i procházet a pokochat se jimi. Jsou zde velmi silné staré stromy, které vás ohromí. 

Neustále mě to vedlo dozadu doprava, kde byly bazénky vhodné ke koupání v posvátných vodách, které se v této době před sezónou ještě neplatily a taky velmi silný, přírodou obklopený chrám Patirthan, kde se dříve konaly taneční slavnosti. 

Tento chrám je obrovsky silný a nepustí vás dovnitř, pokud menstruujete, nebo nejste připraveni. 

Svolala jsem ženy, které jsem potkala, aby se šly na místo podívat a naladily se na to, co jim zde má být předáno. Některé ženy to vůbec dovnitř nepustilo, jiné cítily jasné volání. Na tomto místě se pro nás všechny událo mnoho zázraků, které jsou spíše pro povídání osobního charakteru. 

Chrám má v jedné části démonické síly a v té druhé světelné. Je zde cítit nádherná rovnováha, boj světla nad temnotou a toto se odehrává i v každém člověku, který zde třeba jen prochází. Celá příroda zde komunikuje. Ty zvuky místa jsou neskutečné, jako z jiného světa. Každý z nás zde prožil nějakou formu duchovního prožitku. Slzy nám tekly a v srdci zůstalo hluboké dojetí. 

A jeli jsme dál, trošku se odměnit. Čekala nás prohlídla Čokoládovny a výrobny kakaa v Taman Ujung. Velmi milá obsluha nám pověděla veškeré zajímavosti o zpracování kakaa, jeho výrobě i to, kolik dřiny, úsilí a let je potřeba, než vznikne jedna tabulka pravé čokolády, kterou jsem já byla schopná v mládí slupnout za den. :) Už to neudělám. :D

Ochutnali jsme bonbóny zabalené do kukuřičných slupek, taky osvěžující čaj a samozřejmě různé druhy a příchutě cacaa i zmrzlinu. 

Děti byly nadšené spolu s námi a my si hlavně chvíli užívali klimatizovaný prostor a poté utratili balík za nákup:) Miliony jen lítaly. Ještěže jen ty balijské. 

A pak už jen hurá na bílou pláž tzv. Virgin Beach. To by nebylo Bali, kdyby se nám nezatáhlo a nepřišel monzunový déšť, ale což. Na pláž jsme došli v suchu, užili jsme si překrásný čas spolu, hodně jsme se nasmáli, ženy si pokoupily šatičky, dali jsme si oběd, jehož kvalitu ponecháme bez komentáře, snad jen - nikdo se nepo.... :D, a za burácení hromů jsme pospíchali zpět k autu. Tady by se dal točit film. Je tu fakt překrásně. Bílá pláž, velké vlny, nádherná scenérie kolem, v dáli na kopci ukrytý v zeleni viditelný glamping. Prostě dechberoucí krása. Dokonce ke mně doplulo korálové srdíčko. Prostě láska.

A pak?: „Pláštěnky nasadit, běžíme." 

Hurá do resortu.

V resortu jsme si společně dali skvělou večeři, každý dle svého gusta a sdíleli spolu spoustu zážitků. Je nám krásně. 

Na mě tam navíc čekala skvělá zpráva. 

Po tří letém tvoření mi napsali s tiskárny, že jsou karty v tisku a 11.7. mi je doručí do skladu, abych je mohla rozeslat všem, kteří mě podporují a které zase skrze karty INICIACE podporuji já na cestě k projevení sebe. 

Jsem dojatá.

Bali nás denně mnoho účí o nás samých. 

• Vede nás k tomu, abychom přijímali život takový jaký je v jeho neustálých proměnách. 

• Učí nás reagovat na vše s klidem, otevřeným srdcem, kdy odpadá zbytečná polemika i zbytečná slova.

• Vede nás do klidu a ticha v nás samých, ale i ke zpěvu a k naší duši. 

• Každá z nás zde dostala na svou životní pouť požehnání i duchovní dar.

• Vydali jsme se vstříc životním výzvám, ženy překonávaly své strachy, hodně se otevírala témata spojená se smrtí, protože to Bali umí nejlépe. 

Na Bali je cítit nepopsatelný klid, potřeba žití své vnitřní individuality, jedinečnosti, i výživa pro duši i tělo, kterou jsme naplněny přijely šířit a rozdávat i do našich rodin a domovů.

Děkuji, že můj deník čtete a můžete se této esence taky nadechnout.

Taraka