Uvolni se! Aneb leden, únor, březen, za kamna vlezem:)

Uvolni se aneb leden, únor, březen, za kamna vlezem:)

Poslední dobou se na mě obrací lidé s vyčerpáním, nechutí k životu, s vyhořením i pesimismem. Jakoby jim někdo sebral vítr z plachet.

Možná se i vy cítíte taženi ve vleku událostí a nějak se vám nedaří z tohoto kolotoče vystoupit a opět se vydat svojí cestou lásky a opravdovosti.

Možná se ptáte, co je za tím?

Konec roku působil na každého tlakem dotahováním různých závazků, abychom vstoupili do nového roku s čistým štítem. To se potom v prosinci projevovalo u lidí různými střevními problémy, zvracením, atd. - ten přetlak (Tedy, jak často slyším lidi říkat: "Já se z toho pos...", nebo "Je mi z toho zle..." ) se poté často odrazil i na fyzickém těle. Jak jinak.

V lednu většina lidí zvolila zimní klidový režim a nastavovala si nové hranice, snila, tvořila své vize a v únoru vykročila k jejich naplnění. Jenže se často objevily první překážky, které se objevují jako zkouška našeho záměru, jakoby se Vesmír ptal: „Opravdu to myslíš vážně?" a to jak jsme na tuto otázku zareagovali se opět projevilo v našem životě.

• Někdo se vzdal a tak nyní cítí vnitřní nespokojenost a zmar.
• Někdo jel na doraz a tak nyní cítí veliké vyčerpání a ztratil radost ze své cesty. 
• A někdo si prostě zvolil vlastní tempo a šel dál. Překonal první překážku a pak druhou, třetí a když cítil, že potřebuje zvolnit, následoval hlas svého srdce a dopřál si chvíli klidu třeba u dobrého čaje, knihy nebo procházky.

Přišel březen a s ním nastává doba prvních jarních květů. Pouze ten, který vytrval ve svém vlastním tempu uvidí první výkvěty své práce, své tvorby. Naplní se pocitem, že je zase o krok dál a tedy s novou chutí vyrazí na další cestu. Vyrazí a překoná další překážku, která na něj čeká, aby si řekl:

" Ano, jdu svou cestou, plynu."

Protože k naplnění své cesty nepotřebujete nic jiného jen sebe sama. Nenechte se zastrašit obavami, strachy, prvními neúspěchy. Podívejte se na ně různými úhly pohledu, přijměte je, zpracujte je a jděte dál. K cíli vede cesta po které je třeba kráčet krok za krokem. Můžete chvíli skákat, ale pak stejně musíte zvolnit, abyste se dostali na vrchol.

Vždy naslouchejte hlasu své duše, svého srdce. Naslouchejte své únavě, bolesti, nemoci. Jsou to signály těla, které touží po změně.

A jediný, kdo tuto změnu může uskutečnit jste vy sami.

Pozorujte své myšlenky, svá slova, své činy. Neupínejte se na to špatné, tíživé, zatěžující, ale zkuste si ve všem najít to dobré. Protože i když to možná ještě nevidíte, časem pochopíte, proč se ve vašem životě vše událo tímto způsobem a budete za to vděční.

Omezte vše, co vás pouze okrádá o čas jako je televize, sociální sítě, atd. a když to tak cítíte, tak si prostě dovolte čas pouze pro sebe. Třeba v tichu a samotě, protože TICHO LÉČÍ.

Krásný pohodový den, Vám přeje Taraka