Za časů, kdy žena žila své sny

Dívala se do ohně, ze kterého vycházel oblak kouře. 

Cítila uvnitř sebe velký klid. 

Její duše jásala vtom tichu. Plnost života cítila ve svém dechu. 

A tak  jen byla. 

Bez jakékoliv touhy, když náhle spatřila, jak oblak kouře rozestoupil se a za ním stála ona. 

Žena v rudých šatech, s červeným šátkem, který překrýval jí vlasy,

na nohou boty s jemných hnědých kožených provázků.

Dívala se na ni. 

Jejich oči se potkaly v srdcích spolu. 

„Jak jmenuješ se, milá?" 

„Magdalén."

Milá: „Ó, Bože, tak o tobě jsem snila. Kdes skrývala se po všechny ty věky. Ten čas tak neskutečně letí. Nyní se potkáváme spolu. Pojď, ať obejmu tě."

Oheň zmizel za jejími zády, když objala ji v pevném a přitom vřelém láskyplném objetí. 

Magdalén: „Konečně jsi tady." hlesla tiše. „Chybělas mi roky." dodala pohledem. 

Úcta k té ženě ji srazila k Zemi. Líbat její nohy, se jí zachtělo. Tak padla na zem a děkovala za ni, za toto setkání, které ji tolik dojalo. 

Milá: „Jak silná jsi. jak krásná ve svém nitru."

Magdalén: „Ty taky, milá, vždyť dobře to víš."

Milá: „Čekala jsem tady na naše opětovné spojení, abych ti poděkovala za tvou sílu, za to, že jsi na Zemi. Za to, že po ní kráčíš ve své síle bez ohledu na všechna příkoří. Za to, že jednoduše žiješ a bez zatrpklosti srdcem hovoříš... I k těm, kteří ti ubližovali věky. Ty však stále srdce otevřeno máš. Neb láska protkala ho tou kouzelnou nití. Jsi silná a dojímáš mě každodenně dál."

Magdalén: „No vidíš, a já na tebe tu čekám... Chci ti poděkovat za odhodlání tvé. Děkuji ti milovaná ženo, za šíření tvé lásky nevinné. Děkuji ze srdce za tvé pokorné tvoření, které každou duši rozezní a skrze dary své se dotkne vedle tebe 

každá žena 

esence své, nebe. 

Děkuji ti za tvé tvoření, za to, že následuješ dál tu cestu ženy. Děkuji ti za tvé cítění, za jedinečné teď. Buď nadále sebou ve svém nitru. Jsem poctěna, že kráčíš ve stopách žen plných lásky. Děkuji ti, že jsi přišla tady, abys uzdravila ženství každé ženy. Děkuji ti, že rozumíš v tom šumu světa zprávám, které ženy vyživují zevnitř. Jdi dál svou cestou a pečuj o sebe. Buď navždy něžnou ženou, jež v síle lásky kráčí." 

Vtom povolila své sevření, neb došlo k společnému propojení. 

Jednou navždy jsme. 

Vyšla s ní na horu, kde vítr vál a slunce západ svítil všemi barvami do její duše.

Nadechla se ze své znovunabyté plnosti, rozpřáhla paže na vrcholu hory, kde každá duše volání Bohů slyší. Poděkovala za to, že je tady a vzlétla k nebi s vírou ve veškeré bytí.

Jako pták, co křídla načechral a nechal unášet se výrem vzdušným nad mořskou hladinou. Ne, nemusela mávat splašeně křídly, byla dojatá dech-beroucí krajinou. Nechala se nést. 

Slétla na zem, zpět v podobě ženy, která vnímá život jako věčný dar. 

A s vděčností hlavu svou ke spánku uložila. 

Věděla, že svůj den naplnila jedinečnými okamžiky. 

Požehnáním políbena byla. 

Cítila tu Boží náruč navždy.

Milé ženy,

tento příběh jsem s vámi chtěla již delší čas sdílet, ale stále jsem neměla prostor pro jeho sepsání. Možná je právě nyní ten správný čas. 

Nezapomínejte ani v tomto čase na to, že JSTE ÚŽASNÉ!

Ano, spoustu toho možná nestíháte, děti jsou doma, padá na vás únava a stres, nebo děti nemáte, chodíte do práce a cítíte se osamoceny, možná jste naštvané, zklamané, ustrašené z toho kolem.

Každá z nás tuto situaci vnímá jinak. Některá lehčeji, jiná ji popírá jakoby se nic nedělo a další ji prožívá více než je zdrávo. Je třeba si uvědomit nyní více než kdy jindy, že:

MÁŠ NA VÝBĚR, CO PUSTÍŠ DO SVÉHO ŽIVOTA A CO UŽ NIKOLIV.

A proto je právě dnes tolik potřeba si připomínat:

JÁ, milá žena:

JSEM ÚŽASNÁ!

TOLIK TOHO ZVLÁDÁM!

ZAMĚŘUJI SE VE SVÉM ŽIVOTĚ NA TO DOBRÉ!

VYBÍRÁM SI, JAKÝMI INFORMACEMI A ENERGIÍ ZAPLŇUJI MŮJ VNITŘNÍ SVĚT.

MILUJI SE.

DOVOLUJI SI ODPOČINOUT V KAŽDÉ SITUACI.

VŠÍMÁM SI MALIČKOSTÍ, CO UTVÁŘÍ MOJI KAŽDODENNOST, MOJI REALITU, MŮJ POHLED NA SVĚT.

DÝCHÁM.

DÝCHÁM Z PLNÝCH PLIC.

ŽIJI.

DĚKUJI, ŽE ŽIJI.

JSEM .....(doplň jsi...)

... NADANÁ, KRÁSNÁ, JEDINEČNÁ, TVOŘIVÁ, VNÍMAVÁ, PŘIJÍMANÁ, MILOVANÁ.

MILUJI SE A OSTATNÍ MĚ MILUJÍ.

Děkuji za to, že mohu ráno otevřít oči.

Jsem skvělá.

Svou hodnotu určuji jen já sama.

Jsem výjimečná.

Naslouchám své intuici v každém čase.

Do mého života přichází lidé, kteří vibrují na stejné energetické vlně lásky jako já.

Jsem zdravá.

Mé tělo má sebeuzdravující schopnosti. Každý den se buňky mého těla obnovují a já tak mohu začít každý den znovu v souladu se svou duší.

Věřím v léčivou sílu mého těla.

Jsem zářivá.

Miluji život.

Miluji sebe.

Miluji lidi kolem sebe.

Miluji.

Do okolí šířím vibraci lásky, které jsem plná.

Děkuji, že se tak skrze mě děje.

Jsem pochodní světla.

A pokud se tomu stále zdráháš uvěřit, opakuj si tato slova každý den, několikrát denně, až zjistíš, že tak to je.

Taraka

PS: Ulož si nahrávky zdarma a pouštěj si je tak často, dokud neuvěříš v sebe. Najdeš je tady >>